Říjen 2009

30.3.2009

28. října 2009 v 10:57 | b. |  pohádky
všechno se zdálo být naprosto normální jako všechny předchozí dny, jen slimák měl chvění. "něco je jinak,",vnímal, ale marně spojoval ganglie k vyřešení problému. nic nenasvědčovalo katastrofě. dlouho byl na světě. tady v tomto místě viděl už šest měsíců plných, i bezměsíčných nocí. tak jako každé svítání se vydal na svou cestu na druhou stranu příkopu. rozběhl se aby nepříjemnou hladkou část překonal dokud bude ještě vlhká mlhou.
vibrace pocítil už když byl asi v půlce cesty. narůstaly. ještě víc se nahrbil, aby zvýšil rychlost a vyrazil do nebezpečného posledního úseku. další chvění mu projelo tělem. pocítil je mnohem blíž, vlna se blížila, a další, příkop byl skoro na dosah, když ….
zastavil a šel se vymočit. "tyhle změny času mě serou," pomyslel si řidič dodávky s pečivem. "zase o hodinu míň spánku," přepadla ho sebelítost, a jak tak stál u stromu, všiml si slimáka který najednou ztuhnul kousek před kolem. vzal ho do listu a přehodil daleko do pole. "eště na něm uklouznu," pomyslel si, a taky mu přišlo hnusné jen tak ho rozmáčknout.
"fíí," věděl, že kdysi dávno, ...
jeden z předků měl vzpomínku, se to stalo. "letěl," zaznamenaly ganglie i když trochu bolestivě přistál. "chce to mít správný rozběh, vidět světlo, vibrace na správné straně" a uvědomil si, a že si ještě pamatuje nějaké cinkání, asi svěcené vody a vůni javorového listu. při páření měl posvátný pocit, že patří mezi vyvolené. nikdo z ostatních neletěl, ani nebyl pokropen svěcenou vodou. nakladl hodně vajíček, a než se vydal na další cestu, vyprávěl, že všichni jeho potomci patří mezi vyvolené a zavedl obřad.