Leden 2008

taba

30. ledna 2008 v 12:15 | b. |  b.
taba
"nejela bys se mnou někam do tepla se koupat?"
váhala jsem jen chvíli, "kam?"
"je mi to jedno, někam na týden"
"teplé moře je nejblíž v egyptě," navrhla jsem řešení, "podíváme se v last minutes, sinajský poloostrov, poušť, moře a kousek do petry, dávno jsem se tam chtěla podívat."

iracionálno

4. ledna 2008 v 15:09 | b. |  pohádky
"Jsi racionální osoba," říkala jsem si, "přeci nebudeš věřit na pohádky"
a přesto - něco někde vzadu v hlavě mi říkalo "jsou to sudičky, jasné tři sudičky",
"ale kdepak, jsou to kolegyně, ne zrovna ze žurnálu, stejné jako ty a mají přehled.
Jsou zvyklé shromažďovat a třídit informace, proto všechno ví ", říká mé logické já "a navíc něčím se živit musí".
"A co čaroděj a ten skřet, co mi neustále připravuje nástrahy a stále někde číhá v záloze na mou nepozornost a rytíř, který se občas objeví, aby pomohl ?"
"Normální problémy, je přeci úplně jedno, jestli lidi zařazuješ podle uznávaných vědeckých schémat, knižních charakterů, nebo pohádkových bytostí, jde o předpokládané profily lidí, kteří jsou kolem", říká mi levá
"a používej logické myšlení!", radí.

divné sny

2. ledna 2008 v 12:30 | b.
lesem se hnala družina jezdců na koních. byli cítit nebezpečím a odhodláním. jejich kabátce nebyly ošumělé, ani koně zanedbaní.
druhý den vyprávěl c., zdál se mu sen o válce. o mém snu z předešlého dne jsem jemu nevyprávěla.
každý nový prostor je pro snění pastí, citlivější naladění v novém, nezažitém prostoru. sny o bojích minulých jsou možná zapsány v trámech a prknech, které jsme odhalili, když jsme půdu přestavěli na ložnice. možná ještě jako stromy v lese si pamatují a chtějí nám vyprávět příběhy dávné i nedávné z pohraničních hvozdů.
ráno vykouklo slunce a poprašek sněhu přikryl minulé stopy. jinovatkou ozdobené smrky, rybník pokrytý ledem, zasněžená otevřená krajina, pohádková procházka tichem, ... a divné sny se vytratily.