a tak se zvedáme II.

24. září 2006 v 15:52 | b.
logické závěry mám podobné, možná proto mi ji půjčila, aby mi dodala sebevědomí, které mi stále chybí.
často mi stačí klid na venkově, myšlenky plevelné vyženu procházkou a prací. dívám se na hvězdy a Měsíc, na Slunce a oblaka a stromy a krajinu, a je mi krásně, a píšu, abych pocit který mám, se naučila sdělit.
takže sděluji: je mi příjemně teplo, jemné bzučení notebooku uklidňuje. stačí vyjít pár kroků ven, a tam se na mě sesype temnota plná hvězd a cvrkání cvrčků, teplý vítr od východu, a noc je měkce sametová.
naložila jsem si muchomůrky do mléka, aby zkysaly na sómu, možná budu mít odvahu, ...možná. věřím si málo, i Kristus prý zapochyboval na kříži, "otče, proč jsi mě opustil!",
možná ale řekl něco úplně jiného.
máma se usmívala.


"smysl je v radosti z tvoření,"odpověděla bych dnes, je to jednoduché.
duse
a tak se zvedáme
za ruce do nebe
zvedáš mě, zvedám tě
zvedáme my sebe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama