a tak se zvedáme

22. září 2006 v 14:48 | b.
knihu mi přinesla mi ta, která se mě snaží pozvednout. často mě nadzdvihne, ale i to je dobře.
kdysi se mě jeden laskavý mladý muž zeptal "v čem je smysl života?" a myslel to vážně, protože celá moje kniha, kterou jsem mu dala přečíst, byla o hledání smyslu. zastavil se mi dech nad tou opovážlivou otázkou a najednou jsem věděla odpověď.
"naučit se nebát," bylo první co mě napadlo a uvědomila jsem si, že ze mě vykřísl obstojnou odpověď.
dlouhé hledání, pestrý život a spousta zkušeností, ale tak jednoduše zeptat jsem se sebe neuměla.
náhodou, zase náhodou a vždycky když něco potřebuji, dostanu.
často když nedávám pozor.


poutnici




možná až přečtu knihy, zjistím, že radost je hra se skleněnými perlami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bos. bos. | 25. září 2006 v 9:34 | Reagovat

nedávat pozor - nemít rozum v pozoru?

2 b. b. | 25. září 2006 v 15:31 | Reagovat

nesledovat znamení, nevnímat přítomnost

3 Wu Wu | Web | 27. září 2006 v 9:51 | Reagovat

možná naučit se pustit se

(pěkný kontrast s tím zvedáním)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama