jsem

26. května 2006 v 23:26 | b.
jsem zasvěcencem pekla
jsem divoká i vzteklá
znám všechny barvy temna
jsem zatvrzele stejná

jsem bolavá jsem z trní
mé předtuchy se plní
jsem zavřená v svém těle
a svázaná svou krví

jsem duší všech svých světů
v nich vrcholem i květů
svou pavučinou touhy
jsem zachycena v pádu

jsem láskou která pláče
v příšeří u oltáře
jsem vášní která zebe
jsem chamtivá

chci sebe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aleff aleff | Web | 27. května 2006 v 11:23 | Reagovat

pěkný kousek s nádechem egossolismu :o) .. (100 let života přáli mi - cha chá, nemám-li věčnost, nechci nic, chci bezmezně vše)

dlouho tomu nazpět jsem hledal odpovědi na základní otázky. díval jsem se v noci na hvězdnou oblohu a počítal jsem, kolik světelných let trvalo, než onen odlesk historie dorazil až na sítnici mého oka, ve dne jsem pozoroval slunce, že svítí, nebe, že je modré a tráva, že je zelená - když jsem se sehnul, viděl jsem, jak moc rozmanitý svět ta obyčejná tráva tvoří ..

pak mi došlo, že velikost vesmíru nade mnou je jak zrcadlo velikosti vnitřního světa, co má člověk v sobě a začal jsem se rozhlížet uvnitř sebe ..

ale časem se to vyvážilo - došlo mi, že nebe nade mnou i duch ve mně jsou si ekvivalentní, že ne velké cíle a vzletné myšlenky, ale ony obyčejné detaily života tvoří klíč, jímž se odemykají dveře k poznání, že není nutno se max. otevírat světu nebo se naopak uzamykat uvnitř sebe - nejdůležitější je vazba mezi vnitřním a vnějším, co vytváří rovnováhu bytí - vnitřní klid - vědomí, další dimenze bytí, která se ve vnějším a vnitřním zrcadlí. nejdůležitější je vnímat zdrojový kód všeho dění a vnější a vnitřní jsou jen jeho zrcadlení - odrazy, jež ukazují cestu, po níž člověk kráčí, cestu, kterou si sám může určit a rozhodnout, zda bude přímá či klikatá :o)

moc hezká báseň :o)

2 b. b. | 27. května 2006 v 12:20 | Reagovat

díky i za knížky, stále čtu, těší mě, že sněním se dostávám k stejnému a

klikatá cesta je zábavnější, zatím, ...

3 aleff aleff | Web | 27. května 2006 v 12:37 | Reagovat

v tom právě sptařuji krásu různosti - že se prolíná ve stejných bodech, byť se tyto jeví z různých pohledů různé. chystám teď poměrně rozsáhlou kulturní vložku o africkém umění, úplně mě fascinuje svou přímostí a schopností číst v něm jako v otevřené knize; na rozdíl od křesťanských kultur jsou vědomosti afričanů zakódovány v rytmice a v sochách :o)

4 Joe Joe | Web | 3. července 2006 v 12:44 | Reagovat

Hezké

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama