smrt

31. ledna 2006 v 15:47 | b.
ty dvě mě minuly bez povšimnutí, jen třetí mně prohlédla duši, začínala mít zajímavý vzorek. že jsem jim nestála za pohled, mně umožnilo sledovat je. Strach, který je doprovázel, jsem poznala. Hrůza nebyla tak hrozná, to jen má fantazie jí dává moc a sílu. Smrt byla zvláštní, pomocná i unavená, s očima hluboko vpadlýma, možná spíše chápavá. pomyslela jsem si, že je to důsledek její práce, ale pak mi došlo, že vidí dál, a tak chápe, že Bolest jde za ní.

umřel mi pes. vlastně umřel Jeff, který byl členem rodiny. cítila jsem se bezmocná při jeho umírání, protože místní veterinář ho už dávno odepsal, a jediný, kterému jsem věřila, byl daleko. netrpěl moc, alespoň doufám. hladila jsem ho a doufala, že to ještě není konec. byla jsem utahaná, ale to se mi stává, když nespím, už nespaní špatně snáším. bála jsem se, že když na chvíli nevypadnu, zavolám jakéhokoli veterináře, a ten mu dá smrtící injekci, a to jsem nechtěla, stále jsem doufala v zázrak. vyl podobně, jako když osleplý se ztratil na zahradě. rozhodla jsem se, že si zařídím dovolenou na příští dny. byl malátný a ležel na svém místě. Anaj slíbila, že přijede jak bude moci nejdřív. když jsem se vrátila, bylo mi jasné, že nemusí pospíchat. nestihla jsem to. byl ještě vláčný, ale krev vyteklá z pusy již tuhla. ležel stejně, jak jsem ho opustila, žádné křeče, ani známky smrtelného zápasu nebyly nikde vidět, tak mi nezbývá, než doufat, že opravdu netrpěl.
máma netrpěla. oba umřeli doma, v místě, které dobře znali.
tak je to dobře, cítím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama