mh

31. ledna 2006 v 15:49 | b.
současná hudba. první skladby byly skvělé, poznám to podle husí kůže a rezonancí.
další autor. nejdřív se mi zdálo, že hornista má problém s dýcháním, i já měla ještě stále rýmu, soucítila jsem s nachlazenými. ve stále se opakující krátké melodii jsem soustředila pozornost na něj.

šustivý nádech zřejmě nebyla dýchavičnost, ale záměr autora. nasával z hornu. "novinka, koneckonců je to moderní skladba", pomyslela jsem si a podívala na název skladby. klavírista končil melodii s vysoko zdviženým zápěstím, zpěvačka v elegantních večerních šatech měla na rukavicích prsteny a rukavice nad lokty. ve stále se opakující melodii předváděla akademickou školu zpěvu. hornista foukal i nasával skrz nástroj.
obecenstvo bez slavnostního oblečení, zkoumavě jsem se rozhlédla kolem. zdálo se mi, že všichni kromě mně jsou domluveni a hrají si na poslech moderní vážné hudby, jen někdo se občas zavrtěl. napadlo mi, že hudebníci i autor čekají, až někomu dojde, že je to dada, ale jako obvykle jsem neměla dost sebevědomí, abych začala první tleskat a volat "bravo!". všichni byli vážní. krásná zpěvačka s ukázkovým nádechem před stále stejným krátkým zpěvem, klavíristova leklá ruka, zdvižená po každém úderu do kláves, a sání hornu.
skladba neměla konce. sledovala jsem soustředěně výrazy interpretů a čím dál více jsem musela potlačovat touhu vyprsknout. naposled jsem se dotkla učitelky při hodině zpěvu na základce, když nasadila ječivý soprán. vylití slintů z nástroje mě dorazilo. dusila jsem smích do šálu a posluchači spořádaně tleskali.
tak nevím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama